středa 18. července 2018

Harmonie není střední cesta

Taky hledáš harmonii? Tu zlatou střední cestu? Kompromis? Vyrovnání? A co když ti řeknu, že to celý je jedna velká blbost?

Je to blbost.

Se omlouvám, že někomu kazím iluzi. Teda vlastně neomlouvám, ty to čteš, protože potřebuješ, aby ti tu iluzi někdo zkazil. .))

Zamysleme se společně nad tím, jak jsme tu harmonii na čas v sobě našli. Jak jsme pravidelně cvičili, jedli zdravě, a všechno ostatní bylo přesně podle předpisu podle jakýho jsme si mysleli, že nás bude bavit žít.  Jak dlouho nám to vydrželo? A byla opravdová? Netvářili jsme se tak jenom na povrchu? Neříkal nám ten hlásek "Haloooo! Je tam někdo? Já potřebuju trochu víc vzrůša!" No... říkal, že.

Život není o kompromisu. Ani vztah není o kompromisu. Ani nic jiného není o kompromisu.

Jedno slovo - INTEGRACE.

Integrace všech částí do jednoho celku, jedině tak vytvoříme tu "pravou harmonii" neboli - synergii. Na jednu stranu je to harmonické..harmonické soužití všech částí vás samých. Důležité je nebrat harmonii jako střední cestu.

Měli bychom dělat všechno co chceme. A i když se nám zdá, že nějaké věci nejdou spojit dohromady, tak to není pravda, je to důvod proč hledat cestu jak je spojit i když to třeba před námi nikdo neudělal. Hlavně se neřiďme ostatními. Objevujme nová dobrodružství a nové způsoby života. Smysl je, najít tu cestu, která bude obsahovat všechno pro naše štěstí. Vypadá to trochu složitě, že?

Neříkám, že jsem ji našla, jen si myslím, že je to možné a že právě toto je součást cesty k opravdovému naplnění našich životů.

Je čas aby oxymoróny ožily. Pravidla jsou od toho, aby se vylepšovala. Nacházejme cesty tam, kde ji ještě nikdo nenašel. Takové, které budou přesně nám na míru. Takové, po kterých se nám půjde s nadšením.

Zrovna jsem se vrátila z pravidelného setkání, kde se učím porozumnět tarotu a rozebíraly jsme tam to, že lidi jsou jako buňky jednoho velkého organismu. Není tam žádná důležitější než jiná. Jedna umře, druhá vznikne. Jsou nahraditelné. V tomto smyslu jsme nahraditelní, a proto si nesmíme nechat přerůst přes hlavu, že nás dělá něco speciálními. Všichni jsme jedineční, ale každý po svém, není jeden více a jeden méně.

Zároveň jsme probíraly, že vše, co my - buňky organismu v životě zažijeme a co se naučíme se ukládá do kolektivní paměti lidstva a díky ní se vyvíjíme vpřed. Příklad: když se dostatečné množství lidí naučí nějakou dovednost, začneme se rodit s tím, že už máme v této dovednosti alespoň nějaké základy či předpoklady. Může to být jak používání nástrojů z pravěku nebo telepatie z budoucnosti.

Tudíž vzhledem k tomu prvnímu trvzení máme úplnou svobodu. Na nás nic veledůležitého nezáleží a my si můžeme dělat co budeme chtít. A dále právě proto, že si budeme dělat to v čem se cítíme nejlépe, bude posouvat lidstvo vpřed. Ať už zažijeme integraci mnoha směrů do jednoho a naučíme se spoustu věcí nebo se v jedné věci staneme géniem. Cokoliv, co se naučíme nás všechny posouvá dál.

Proto se nenechte zastavit ničím. Jděte neustále vpřed. Vyvíjejte se ve vaše nejlepší já. V takové, které dělá všechno tak, jak doopravdy chce a je šťastné od hlavy až k patě.

Na ničem jiném nezáleží

xoxo

N.

Žádné komentáře:

Okomentovat