neděle 1. ledna 2017

2 0 1 7 - deník ze života, plány

Nový rok. Nová naděje.  ... ?

Za chvíli zapadne Slunce. Dny temna se zkracují, ale jejich síla pořád působí. Na mě působí dost.

Nevím, jestli mi tím chce někdo nebo něco něco naznačit, ale těšila jsem se na týden volna mezi vánocemi a novým rokem. Jak si budu užívat klidu a míru. Jak si naplánuju nový rok. Jak se změním v lepšího člověka. Ve šťastnějšího člověka. Místo toho celej týden ležím v posteli a léčím se z hnusných nemocí. Nejdřív onemocněl přítel, ani prášky na horečku nezabíraly, já byla jen trochu nachlazená. Takže vánoce zabitý. Vánočka se mi nepovedla, celer ala ryba se mi nepovedl a zjistila jsem, že ačkoliv bramborovej salát se mi povedl, že mi vlastně vůbec nechutná.

25. jsem šla za mamkou a rodinou v naději, že strávím alespoň pár hodin ve sváteční pohodě. Místo toho jsem zjistila, že se všichni den před tím hrozně pohádali, tudíž jich tam byla půlka a 90% času se řešilo kdo měl včela pravdu a kdo za to mohl. Takže návrat k mýmu bakteriema zaneřáděnýmu bytu byla vlastně úleva.

S nemocí jsme bojovali další dva dny než začala úspěšně ustupovat. Ve středu jsem konečně prožila trošku normální den s mamkou, kdy jsme šly samy do města. Sice po nákupech, ale i tak to bylo moc fajn. O den později jsem se šla projít ven s Janet a Nerem. Kámen úrazu bylo, že jsem si nevzala čepici. Ten večer jsme šly ještě na véču do místního stakehousu (hahaha - aneb když si objednáváš dvě přílohy) a to už jsem začala pociťovat dost značnou únavu.

Druhej den ráno se probudím a 38,4 °C. Umírám. Zjišťuju, že mám asi to stejný, co měl přítel, ikdyž s trošku slabším průběhem. Nasazuju léčbu - rakytník, vincentka, paralen, ACC, vitamín C. A ejhle je tu poslední den mé dovolené. Zítra jdu opět do práce.

Koupila jsem si Sims 4 - měli se slevou na Originu. Aspoň nějak jsem se musela při té nemoci zabavit. Háček je v tom, že to není opravdovej život.

Z týhle dovolený jsem si teda užila tak dva dny z devíti. Je to naprd. Necítím se ani trochu odpočatá. Navíc ještě bojuju se zbytkama nemoci a zítra mě čeká pořádný papírování, jako každej novej rok a měsíc.

Všechno se děje z nějakýho důvodu. Tak se ptám, co si mám odnést z tohoto? Proč jsem byla světem oloupena o to volno a klid, který jsem tak moc potřebovala pro novej svěží start?

Možná je to tím, že když je člověk pod stresem a tlakem tak podává lepší výkon? Možná bych nebyla za celou tu dobu schopná nic naplánovat, pokud bych měla klid? Možná?

Tak teda 1.1. - hodina před západem Slunce - já pod časovým presem vymýšlím, co se životem. Nebudu vám tu vypisovat všechny moje plány. Dá se to shrnout do pár bodů.

Zorganizovat si svůj čas tak, abych se vždy měla na co těšit a abych byla schopná prožívat přítomné okamžiky šťastně a naplno. Starat se o své tělo, mysl a duši. Žít s lehkostí. Objevovat. Růst.

Jsem zvědavá, co nám tento rok přinese. Možná mám i trochu strach. Ale to je dobře. Doufám, že bude plný nadšení, dobrodružství, radosti a krásných okamžiků. Dá nám přesně to, co potřebujeme.

xoxo

N.

1 komentář:

  1. Super článek, krásný nový rok 2017!
    www.jdeocestu.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat