středa 21. září 2016

Pláč léčí, zastav se na chvíli a vem do ruky koště.

Mám hlad a nechce se mi vařit. Taky už je jedenáct večer. Asi si dám jablko. ....

Nechce se mi pro něho jít....

Až za chvíli.

Proč je život tak těžkej? Nebo lepší otázka. Proč je tak lehkej život jako mám já pro mě tak těžkej?

Na tom vlastně nezáleží. Spíš bych se měla soustředit na to, jak ho udělat lehčím. A ono se to pak zodpoví samo.

Asi se mi budete smát, ale je mi 24 a připadám si stará. Asi před týdnem jsem jako vážně přemýšlela kolik mi je let a myslela jsem si, že 23. Fakt jsem si to musela spočítat od data mýho narození. A když jsem si to uvědomila, bylo to strašně šokující. Můj život utíká tak rychle, že si přestávám pamatovat jak jsem stará. Okamžiky utíkají tak rychle, že 90% z nich upadne v zapomnění. Brečím.

Dneska jsme s kámoškama došly k názoru, že pláč je jako léčebný proces. Když v tom stresujícím moderním životě prostě nemáš čas na to něco skutečně prožít, když nemáš čas si věci pořádně uvědomovat, smát se, plakat, milovat... tak se to v člověku hromadí. Potom využíváš minuty samoty na to, abys z tohoto vaku plnýho uvězněnejch emocí trochu upustil.

A proto si už přestávám klást otázku, která stejně nikdy nebude uspokojivě zodpovězena. Proč se to děje? Prostě se to děje. Narodila jsem se do špatný doby. A nebo do správný. Učím duši novým věcem, aby se mohla dál rozvinout. Jen musím na chvíli zastavit.

STOP. ZASTAV. TEĎ.

Nadechnout....a vydechnout....

Teď to zvládnu. Ale udržet si ten stav je problém. Každopádně dnes mi začíná volno na čtyři dny. Ikdyž volno nevolno. Jedu na jeden dalo by se říct seminář nebo spíš spirituální setkání, kde budu poslouchat přednášky, učit se nějaké praxi a sbližovat se s lidma, který zajímají podobný věci. Takže tam se zase nezastavím, ale to už bude jízda o dost příjemnější a třeba tam i najdu pár odpovědí na moje otázky.

Takže to, co teď vím je, že potřebuju mentální pauzu. Snad ji zvládnu, ikdyž mi to fyzická rovina (práce atd..) nedovolí. Potřebuju se s odstupem podívat na můj život a uvědomit si kam vlastně směřuju. Asi si to všechno někam sepíšu. Všechny detaily co mě napadnou.

Další věc, co bych opravdu potřebovala je si uvědomit kdo vlastně jsem. Zjistila jsem, že jsem absolutně nezformovaná osobnost. Jsem takovej cedník se střapatou aurou. Všechno přes mě jde, já to vyčistím a pak to jde dál, zasahuju do různých rovin, ale protože jsou ve mě díry, tak si připadám neúplná. Máte to taky někdo tak? Nebo jsem sama...to si nemyslím, ale osobně jsem ještě nikoho takovýho nepotkala (a to na člověku dokážu dost vycítit).

A třetí věc kterou opravdu nutně potřebuju a už jsem ji začala dělat je DEBORDELIZACE života ve všech jeho oblastech. Cítím se jak po boji, když mám kolem sebe nepořádek. Horší potom je, že já uklízím dost málo a dost těžce. Zpomalujou mě všechny ty nepotřebný věci, který se kolem mě válej. Místnost po místnosti, šuplík po šuplíku - projít všechny věci v domácnosti a prodat/darovat nebo vyházet všechno, co už nechci/neužívám. Nefeedovat energii do vztahů, který nefungujou, nezabývat se věcma, který mi nic nepřináší. Simple life. Soustředění na sebe a na lidi/věci/činnosti, který miluješ. Tak jak jen nejvíc to jde.

Zatím jsem debordelizovala šatník a kosmetiku. Asi první, co každýho napadne ve světě holky. Jen asi měsíc mi trvalo nafotit všechno oblečení a dát ho na votoč (vinted.cz). Resp. měsíc mi to leželo na hromadě a pak jsem to měla za hodinu hotový. Jono.

S každým nepotřebným kusem zbavenýho harampádí je mi líp. Kouzlo. Cítím, že tím uvolňuju místo pro prožitky a vzpomínky. Jako bych měla určitou kapacitu, kterou můžu zaplnit tím nebo oným a zaplňovala ji těmi nesprávnými věcmi.

Už ne. Jako správná čarodějnice beru do ruky symbolický koště a zametám. Všuuuuvšuuuusematam.

xoxo

N.

3 komentáře:

  1. Koukám, že problémem se sebeuvědoměním trpí teď hodně lidí. Že by už začal působit podzim? Nicméně tenhle článek mi mluví z duše. Debordelizaci bytu a svý hlavy bych potřebovala jako sůl, ale ta prokrastinace je zatím silnější. Tak ti přeju, ať to všechno rychle zvládneš a pokoříš. Užij si seminář a relaxuj :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, tobě taky hodně síly! :)

      Vymazat
  2. Amen, na vinted se v doma taky chystám, ale asi to bude trvat ještě dlouho. Každopádně právě jsem dofotila prodej mých VŠ knih, aspoň něco.)

    OdpovědětVymazat