úterý 17. března 2015

systémy jsou nahovno, vytvoř si svůj vlastní

Dnes začínám v šalině. Lepší místo a lepší čas neexistuje. Jedu do práce, mám zpoždění. Nesere mě to. Dnes je den..první den..kterej se fakt netěším do práce. 

Pomalu zjišťuju, že ať chci dělat cokoliv sebevíce lidskýho a smysluplnýho tak to není možný. 

Když chceš dělat ve vědě, pomáhat přírodě, planetě, lidem..stojí ti v cestě politika, peníze a lidská sobeckost. I kdybych přišla s něčím převratným, což nepochybuju, že s tím už spoustu lidí přišlo..s něčím co změní svět..tak pokud nedostaneš grant tak seš v háji. A to většinou nedostaneš protože by ten výzkum nebyl ekonomicky prosperující například. Jednoduše..s jediným, s čím můžeš v dnešní době prorazit je plán jak vydělat těžký prachy. Protože tahle éra je o zkurvených penězích.

I člověk co možná dřív začínal srdcem, dnes už je jinej. Oni nechcou lidi co umí lidem poradit. Nechcou lidi, kteří pomůžou druhým. Chcou lidi, kteří uměj vydělat prachy. I v tomhle byznysu. I ve zdraví a jídle - základní potřebě života. Jo. I v tomhle. A ve všech.


..pokračuju v práci o pauze..

Dnešní den byl fajn, klidnej. Nikdo do mě neryl jak včera, nikdo na mě neřval. Vyřádila jsem se s kladivem u přidělávání bambusu na regál, celý ruce od vteřinovýho lepidla. Achjo. Ale vypadá to hezky.. 

Jak utýct z tohoto systému? Lidi, máte nějakej nápad?? Z tohoto víru lží. Už ani nechcu mít svůj vlastni obchůdek. To nejde, nejde to bez těch lží. A materialismu.

Utýct pryč ikdyž jen na chvíli..nebo napořád? Jak to bude to nevím. Avšak mlha pomalu mizí a já začínám vidět na špičky svých nohou, na cestu kterou se vydám.. 

Hlavně nesmím zapomenout a vy, vy taky nezapomínejte, že všechno se děje proto, že se to tak má dít. Proto, protože jste tam kde jste. Proto, protože jen tak můžete zjistit, že to vlastně není to, co chcete v životě. Proto, abyste dosáhli osvícení. Jednou. Ale to teď není duležitý. Musíme prožít tyhle životy a musíme si projít vším utrpením, který nás potká, abychom se naučili jak netrpět. 

Těžká to cesta. Nejste sami. Ani já nejsem. 

Už se těším až mi bude slunko svítit do očí. 
Až mě ovane vzduch a já uslyšim jak si stromy šeptaj..
..pak zas bude všechno dávat smysl. 
A já najdu cestu ven... 
Najděte ji taky. 

<3

N.

2 komentáře: